Havana Club Tour de Bar 2 - Olomouc
20. 09. 2008 Kategorie: Parties
Do davy zavaleného kulturáku Sidia, kde se akce konala jsme dorazili kolem jedenácté hodiny. V krátké frontě u vchodu na nás dýchla nostalgie našich maturitních plesů a hned potom jsme mohli začít naši tour. Jakmile jsme ale vstoupili, udeřila nás tvrdá realita po olomoucku a to v podání doslova přervaného předsálí. Už jsem se pomalu začínal bát, jak to bude vypadat na hlavním pařeništi. Naneštěstí mě ale z mého strachování vytrhla šatnářka, která nám sdělila, že už nemá žádné volné lístky a že nemá kam už by dala naše bundy. Asi po dvaceti minutách se nám jí nějak podařilo uplatit a věci nám vzala …
V hlavním sále, kde soutěžily profláklé olomoucké bary to vypadalo jako ve velkovýrobě kuřat a bez otírání se o všechny kolem sebe se nedalo ani hnout z místa. Takže o podpoře svých barů se nedalo vůbec přemýšlet. Člověk byl rád, když se protlačil k nějakému, kde nechyběl led a kde vám něco dali aspoň za deset minut. Takže jsme dvě hodiny strávili různým hledáním se a chozením na vzduch. O zábavu se starali všudypřítomní známí a dostatek cigaret.
Naštěstí se ukázalo, že havanu navštívilo dost lidí, které buď odradila 400 procentní návštěvnost a nebo moc netušili o jakou hudební akci jde. A nebo se u nich už možná projevují abstinenční příznaky ze schlíplé olomoucké scény, a tak jdou na všechno, co se v Olmíku koná. Proto se také po dvanácté hodině začala Sidie malinko vyprazdňovat a mohlo se začít uvažovat o paření.
David Bowles mě moc nenadchl. Ani nevím proč, jelikož sázel dost známe hity. Asi nejsem moc zvyklý na zpěv zamíchaný do setů. Už mi tak stačila dost hlasitá hudba a zpěv Charlie One mi připadl už jako zbytečné řvaní, kdy už stejně nešlo alespoň mě rozpoznat, co kde kdy a jak zpěvačka zpívá. Ještě sem zaznamenal nějakého bubínkáře bubnovat na podiu, který zněl vcelku dobře. Určitě to bylo přinejmenším zajímavá podívaná. Co však bylo nejen pro mě pohlazení po duši, byl set Loutky, který akci aspoň pro mě hudebně dost zvedal. Škoda že jsem už nevydržel na olomouckého matadora Wolschu, který jistě zahrál minimálně svůj standard, jenž už sám o sobě umí dobře pobavit.
Na závěr bych chtěl říct, že akce určitě splnila svůj účel. Potkal jsem se se spoustou známých, i popařit se později dalo. Taky jde ale velice zřetelně vidět, jak Olomouci chybí akce tohoto druhu …